Jak zajistit celoživotní profesní vzdělávání absolventů?

Odpovídal jsem ve Fóru děkanů strojních fakult v magazínu MM Průmyslové spektrum na otázku: Většina VŠ pedagogů (až na čestné výjimky) celý svůj profesní život prožije na své alma mater. Od absolvování, přes doktorské studium až po jmenování profesorem. Jakým způsobem vaše fakulta přistupuje k jejich celoživotnímu profesnímu vzdělávání s přesahem do praktických dovedností a zkušeností, aby studenty edukovali v aktuálních oborových trendech a přiblížili je více praxi, která je po absolvování čeká? A zde je má odpověď:

FS ČVUT nemá formální systém celoživotního vzdělávání akademických pracovníků založený na praxích v průmyslových podnicích. Neformálně se pracovníci podílejí na výzkumu pro průmyslové partnery, který vykonávají v průmyslovém prostředí. Dobré řešení mají v Německu zvláště pro konstrukční obory. Student na univerzitě získá doktorát a odchází do praxe. Průmyslové podniky praktikují konference, kde popisují výsledky svého vývoje. To je příležitost publikování pro pracovníky z praxe. Kolem věku 50 let se často rozhodnou odejít na univerzitu. Mají doktorát, mají publikace, a tak není problém, aby se stali univerzitními profesory a vedoucími kateder – v Německu je to spojeno. Pak na univerzitě přednášejí profesoři, kteří znají dobře praxi. Bohužel tlak Metodiky 17+ a prestižních univerzit ve světě nepřeje schopnosti profesorů a studentů umět dělat praktické věci. Důsledkem je obrovský tlak, aby pracovníci vysokých škol jen publikovali, a tím ztratili schopnost dělat praktické věci. Na zahraničních univerzitách, které jsou na předních místech žebříčků, se pak tradiční obory ruší, protože neslibují exponenciální růst publikací, neboť v nich už je mnoho známo a další pokrok je pomalý. V těchto tradičních oborech končí výchova absolventů z prestižních univerzit. Příkladem je Delft University, kde zrušili katedru automobilů a přestali učit tradiční automobilové inženýrství. ETH Zurich zrušil katedru turbín, přitom zde turbíny vznikly. S trochou nadsázky – máme jako inženýrská škola usilovat o takovou prestiž a přestat vychovávat inženýry pro průmyslové podniky působící v České republice?