Jaké poznatky z aktuální situace přenáším do vedení fakulty a jejího samotného provozu?

Odpovídal jsem ve Fóru děkanů strojních fakult v magazínu MM Průmyslové spektrum na otázku: Jaké poznatky z aktuální situace si přinášíte jak do svého manažerského přístupu vedení fakulty, tak i jejího samotného provozu (ve vztahu k výuce VaV, spolupráce s praxí) počínaje zimním semestrem příštího akademického roku? A zde je má odpověď:

Krize a hrozba je vždy příležitost pro zlepšení. Současně se ukázalo, že manažeři musejí být připraveni pružně nalézat konstruktivní řešení s výhledem na jejich důsledky na své úrovni a nečekat na pokyny a pomoc shora. Dále mne zkušenost vede k doplnění pravidla „V nouzi poznáš přítele“ o pravidlo „V krizi poznáš charakter“. To je můj základní pohled na dobu covid-19. V oblasti výuky jsme tento impulz použili pro posun v digitálních podkladech pro výuku. V tom budeme pokračovat. Zjistili jsme, že digitalizace není tak jednoduchá, jak se popisuje. Příkladem je schopnost současného online synchronního zkoušení nejméně 500, ale až 10 000 studentů, které protagonisty digitalizace zaskočilo. Dále jsme si ověřili existenci obtížně sdělitelných poznatků (tzv. tacit) ve výuce a zkoušení. V oblasti VaV a spolupráce s praxí je pro mne důrazná otázka, zda univerzity mají žít ve svém vlastním světě (pohled dnešní implementace Metodiky 17+), nebo zda budeme pro univerzity stále požadovat plnění společenské funkce a odpovědnosti podle VŠ zákona (kam orientovat VaV a co dělat pro praxi).