E-studium nebo e-learning a jiné názvy se objevují pro studium za pomoci moderních multimediálních digitálních technologií. Nevím, kolik studentů získalo kompletní zkušenost ze studia alespoň jednoho předmětu od začátku daného přijetím učebních podkladů do konce daného zkouškou. Všude se uvádějí výhody této formy studia.

Samozřejmě pohoda takového studia je dána obvykle dobrými a úplnými podklady. Dále je příjemné, že člověk studuje z prostředí svého domova, může studovat, kdy mu to vyhovuje, a studovat svým vlastním tempem. Nevím, kolik studentů ale zažilo i tu druhou stranu této formy studia, kterou bych nazval sociální nepohodou a sociální samotou. O co jde? Studujete, zvládáte postupně látku, píšete dílčí testy. Ale nevychází vše úplně výborně a v popisu hodnocení jsou uvedeny různé prahy, dokonce někdy dané procenty zvládnutí nebo polohy Gaussovy křivky studentů. A problém, který člověk náhle zjistí, je, že neví, kde se ve studijní skupině rozptýlené po internetu ve světě pohybuje. Je ten lepší student, patří k průměru nebo je adept na propadnutí. V tradiční třídě tuto informaci člověk získává téměř neustále. V e-studiu chybí. Je to sociální samota. Jistě jsou různá chatová fóra, ale virtuální digitální přítomnost nemají všichni a sociální informace je tak zkreslena.

Pokud si studenti bakalářského studia FS ČVUT stěžují na opuštěnost při tradiční výuce, co by říkali této e-výuce? A tak buďme rádi za tradiční formu výuky, dokud ji ještě máme. Jistě asi kombinace by byla přínosná, podklady digitálně, komunikaci lidsky. Ale naše lidské potřeby se digitálně naplňují obtížně.