Úvahy obsažené v projevu kandidáta na děkana a doprovodná upřesnění

Jedna malá úvaha úvodem. Jaká by fakulta měla v buducnosti vlastě být? Všichni chceme pro fakultu to nejlepší, ale máme o tom různé představy, které je obtížné skloubit. Navrhuji děkanský projekt, který nabízí uplatnění pro všechny podle jejich rozdílných představ.

Fakulta žila v liberálním prorůstovém prostředí, které chci zachovat. Podle mne však nevyužila plně svůj potenciál a ten chci otevřít, a tak fakultu dostat mezi nejlepší školy. Otázkou je, pro koho chci tento potenciál zpřístupnit. Moje odpověď je, že ho chci otevřít pro nás všechny, kteří dnes na fakultě pracujeme a kteří dnes na fakultě studujeme, ne pro nějakou abstraktní budoucí fakultu. Proto bude třeba učinit klíčová rozhodnutí, která fakultu povedou k její lepší budoucnosti.

Klíčovým bodem mého děkanského projektu je dosažení konsensu se sociálními jistotami. Bude-li fakulta jednotná, bude velmi silná, nebude-li jednotná, bude její budoucnost velmi nejistá. Děje na dnešní elektrotechnické fakultě jsou toho smutným mementem.

Nemám rád populistická reklamní hesla. Nikdy bych nevypustil přes ústa ,,konsensus se sociálními jistotami“, kdybych neměl jasné, konstruktivní kroky, které vedou k jeho naplnění a představy, co tím míním. Takže konsensus v praxi znamená nový způsob rozpočtu, bez červených a černých čísel, konec obav některých z nás, zda po bilanci v březnu ještě budou moci na fakultě působit, nové zdroje financování pro otevření nových oblastí uplatnění pro každého.

Při tvorbě tohoto děkanského projektu jsem prošel i změnou názorů ukazující sebereflexi mého osobního vývoje. Před rokem, dvěma jsem si myslel, že mám ostatní přesvědčovat a naučit pracovat tak, jako to dělám já. Dnes si to nemyslím. Došel jsem k přesvědčení, že nejlepší je umožnit každému uplatnění podle jeho představ ve prospěch fakulty.  A starat se jen o koordinaci a propojení tohoto uplatnění.  Chci umožnit pracovníkům fakulty akademické uplatnění a využít tak jejich potenciál ve prospěch fakulty ve výuce, ve výzkumu, v praktické sféře spolupráce s průmyslem, ve vlastní podnikání.

Zajímavé je, že když jsem si následně položil otázku, jak toho dosáhnout, tak jsem odpovědi našel. Moje osobní poučení je, že skutečně důležité je položit si správnou otázku, protože řešení se pak již najde.

Moje cílová představa budoucí Fakulty strojní je, aby fakulta byla atraktivní pro studenty (budoucí, současné, minulé), pro průmyslové partnery, pro zaměstnance, pro širokou veřejnost, aby fakulta měla aktivní vztah s průmyslem, aby na fakultě byl konsensus se sociálními jistotami, aby fakulta byla efektivní ve všech činnostech, aby fakulta byla finančně samostatná, protože pak máme svobodu, a aby fakulta poskytovala růst pro studenty a zaměstnance.

Tuto cílovou představu jsem porovnával s dnešním stavem a výsledkem mé SWOT analýzy jsou 4 strategická opatření, kterých je třeba nezbytně dosáhnout, abychom mohli plně rozvinout a využít potenciál fakulty. Je nutné, že student a průmysl jsou střed našeho zájmu a komunikace, že fakulta bude symbiosou university a firmy, že fakulta bude mít týmového ducha, že fakulta bude mít mezinárodní dimenzi, aby se dostala mezi nejlepší školy.

Závěrem je možné konstatovat, že fakulta strojní je jeden tým (1+1=3), potřebujeme jak vědce tak učitele, musí dosáhnout konsensus se sociálními jistotami, týmová spolupráce se musí stát jednou z hlavních hodnot fakulty. Při tom role nastupujícího děkana je zvýšit respekt a atraktivnost  FS vůči veřejnosti, mít respekt a uznání k zaměstnancům a studentům a postarat se o komunikaci uvnitř fakulty i mimo fakultu. K tomu fakulta potřebuje jasnou a srozumitelnou vizi, kterou navrhuji program 10 priorit P10 představují hlavní body vize. Tu dosáhneme, protože jsme škola se správnými souřadnicemi  [50.1032, 14.3915].