V nedávné době bylo možné vidět pokusy, jak řešit nástroji dnešního právního systému problémy vysokých škol. Vždy mne napadala otázka, zda existuje vyšší princip universitní, který nedokonalosti našeho právního systému od nepaměti řeší. Moje odpověď je, ano existuje. Ostatně se uvádí, že university jsou po církvi nejdéle fungující instituce, a tak se není co divit, že vyšší princip universitní existuje napříč stoletími.

Od nedávné doby se diskutují případy porušování pravidel pro skládání zkoušek, sepisování a obhajování kvalifikačních prací, nejznámější případ byla nešťastná právnická fakulta ZČU v Plzni. Opakovaně otázka zněla, zda podle dnešního práva takové porušení pravidel je důvodem pro odebrání titulu nebo ne.

V nedávné době se také diskutoval návrh nového vysokoškolského zákona, který byl tak liberální, že naprostou většinu tradičních universitních pravidel vůbec nestanovoval a nevyžadoval na úrovni zákona. Otázka zněla, zda si všechny vysoké školy taková pravidla samy stanoví nebo zda některé z nich vy-užijí této volnosti a taková pravidla vůbec nezavedou a zda tedy taková pravidla jsou vůbec smysluplná a potřebná.

Nejdříve je třeba se sjednotit na tom, která pravidla tvoří vyšší princip universitní a jsou dlouhodobější než naše právní systémy. Při pohledu na několik přísah, které účastník universitního života skládá, a při pohledu na organizaci důležitých aktů universitního života to podle mého názoru jsou tato pravidla, jejichž výčet možná ani není úplný:

– publikování poznání se směřováním k pravdě, tedy každý publikuje jen pravdivá tvrzení podle svého nejlepšího svědomí, a pokud jsou rozdílné názory, pak je vždy uvádí

– je ctěno a zveřejňováno autorství tvrzení a publikací

– každý se snaží přispět k růstu poznání

– každé tvrzení a publikace je otevřena kritice, je systematicky používáno nezávislé posuzování

svoboda a pluralita bádání a publikování je zaručena

– bádání a publikování přispívá rozvoji lidstva, k humanismu

– přijímání do cechu přísahou, počínaje přijetím za člena akademické obce vysoké školy a konče udílením titulů

čestné a morální chování je základní součástí života vysoké školy, čest je jenom jedna a morálka je absolutní nikoli relativní

podpora alma mater, v minulosti i v budoucnosti je podpora vlastní vysoké školy počínaje morální a konče materiální podporou samozřejmostí, ale možná bývá nutností pro přežití vlastní vysoké školy.

Při pohledu na tato pravidla a na vlastní akty přísah je zřejmé, že při podstatném a nenapravitelném porušení těchto pravidel vyššího principu universitního ztráta titulů podmiňovaných přísahami je jasná, ať o tom dnešní právo soudí cokoli. Prostě z vyššího principu universitního …

Podobně je zřejmé, že instituce, která nepožaduje naplňování těchto pravidel včetně přísahání na ně, nemůže být vysokou školou.  Prostě z vyššího principu universitního …