Inženýrská psychologie


Home | News | Sylabus | Material(y) | Links | Semestrálky | Připomínky | Autor

Engineering Psychology: Another Science of Common Sense?
Inženýrská psychologie: Další věda o selském rozumu?

Stanton, N. (1996), The Psychologist, 9, (7), 300-303.

Originál článku v angličtině se nachází na adrese: http://www.katiandgraham.com/eng_psy.htm
Překlad článku: Jakub Jura, Podzim 2008.

Obsah

  1. Co je to inženýrská psychologie?
  2. Potřeba psychologie v technice
  3. Teorie: "požadavků a zdrojů" v inženýrské psychologii
  4. Výhledy inženýrské psychologie
  5. Jaká je budoucnost inženýrské psychologie?
  6. Literatura
  7. Poděkování


"Rozumný člověk se přizpůsobí světu: nerozumný člověk stále zkouší přizpůsobit svět sám sobě. A proto je všechen pokrok závislý na člověku nerozumném." (George Bernard Shaw)

Co je to inženýrská psychologie?

Zatímco technika se zabývá vylepšováním různých zařízení z pohledu strojařského, či elektrotechnického a psychologie se zabývá studiem mysli a chování , tak předmětem zájmu inženýrské psychologie je přizpůsobení techniky a okolního prostředí člověku - jeho schopnostem a mezím (Blum, 1952) - s cílem zlepšit celkový výkon systému (to se týká jak lidského prvku, tak i strojů). Podle Sanderse & McCormicka (1987) "… je snadnější ohnout kus železa, než někomu zkroutit ruku", čímž mají na mysli, že je snazší zabezpečit zařízení proti poruchám, než říkat lidem, aby nedělali chyby. Podle Wickernse (1992) je postavení inženýrské psychologie odlišné jak od psychologie, tak od techniky tím, že vznikla na jejich průsečíku. Wickerns dále odlišuje inženýrskou psychologii od ergonomie (viz poznámka 1) když říká, že "cílem inženýrské psychologie není prosté srovnání dvou možných návrhů nějakého zařízení a výběr lepšího, ale specifikace možností a mezí lidského činitele a na tomto základě volba vhodnějšího návrhu (pp. 3-4, Wickens, 1992 cites Poulton, 1966). Ergonomie se od inženýrské psychologie liší tím, že inženýrská psychologie je multidisciplinární (zahrnuje psychologii, inženýrskou fyziologii, enviromentalistiku, výpočetní techniku atd.), ale její hranice jsou neostré a s ergonomií sdílí globální cíle. Cíle ergonomie (viz Lidský faktor) jsou sdíleny inženýrskou psychologií, která maximálně využívá lidského potenciálu, jako například zlepšování kvality života pomocí "zvyšování bezpečnosti, snižování únavy a stresu, zvyšování pohodlí … a spokojenosti." (Sanders & McCormick, 1992, p. 4)

Je těžké vylíčit vznik jak inženýrské psychologie, tak ergonomie, ale u obou můžeme vystopovat všeobecný zájem o problémy muničních továren za druhé světové války (Oborne, 1982). Ukázalo se, že stroje, které byly navrženy pro ovládání muži vykazují problémy, když je obsluhují ženy. Tyto obtíže byly vyřešeny, když si konstruktéři uvědomili, že problémy jsou v daleko více otázkou zařízení, než lidské obsluhy - tedy začaly být navrhovány pro obsluhu ženami. Inženýrskou psychologii dále podnítilo chybné čtení výškoměru piloty letadel za druhé světové války. Grether (1949) ve své studii ukázal, že odečítání výšky z tradičních tříručičkových výškoměrů (obsahuje tři ručičky, které samostatně ukazují výšku v 100, 1 000 a 10 000 násobcích stop ) nejen, že pilotovi zabere více jak sedm sekund, ale skoro dvanáct procent čtení výškoměru je zatíženo chybou větší než 1 000 stop . Grether přesvědčivě ukazuje, že kvalitnější návrh může dramaticky snížit jak dobu čtení, tak míry jeho chyb. Tato studie, snad lépe nežli jiné, ukazuje důležitost psychologie při navrhování technických systémů. Navzdory tomu bývá někdy obtížně přijímána technickou obcí a prosazení inženýrsko psychologických změn v návrhu bývá též nesnadné. Dokládá to například následující zpráva z nehody, která se odehrála v roce 1958 (9 let po zveřejnění zmíněné Gretherovy studie):

"Následné vyšetřování … ukázalo, že kapitán letounu špatně přečetl hodnotu na výškoměru a spletl se o 10 000 stop a musel na poslední chvíli odvrátit nehodu se zemí." Rolfe (1969) p.16

Potřeba psychologie v technice

Všichni známe frustraci, která jde ruku v ruce s použitím techniky doma i v práci. Norman (1988) to dokládá množstvím příkladů. IT revoluce učinila elektroniku téměř všudypřítomnou - od programování videa a mikrovlnné trouby až po výběr peněz z bankomatu a nákup lístků na vlak. Zasáhla téměř všechny obory lidské činnosti. Avšak proč tato zařízení, vytvořená k usnadnění našeho života, nám jej spíše komplikují? Jeden z důvodů je ten, že uživatelé těchto zařízení spatřují problém spíše v sami sobě, než v oněch technických zařízeních. Lidé často připisují vinu sobě, když nerozumí manuálům nebo když zařízení prostě nefunguje (Reason, 1990). Kromě toho jsou problémy obvykle malého rozsahu, relativně triviální a individuální povahy a neovlivňují ostatní lidi. A tak se jedná spíše o malé nepříjemnosti než o velké katastrofy, jako jsou například letecké nehody a jaderné havárie. Avšak na první pohled je zde jistá podobnost mezi obtížemi s videorekordérem a problémy v pilotní kabině. Proto Reason (1990) tvrdí, že na elementární úrovni je v otázce rozhraní člověk-stroj mnoho podobností. Navzdory zřetelným rozdílům v prodělaném výcviku a úrovni dosažených dovedností či získaných znalostí o tom jak ovládat videorekordér a letadlo, tak jisté typy chyb, nebo lépe řečeno styl chyb (chyby, kdy se zařízení nachází v jiném ovládacím režimu, či když má operace nebo akce v jednom režimu odlišné důsledky v režimu jiném - Norman, 1986), je možné najít v obou prostředích.

V současné době je patrný zvýšený zájem o bezpečnost technických systémů (Stanton, 1996). V tisku i technické literatuře jsou často citovány jaderné havárie v Three Mile Island (USA) a v Černobylu (bývalá SSSR). Poslední hrozba jaderné nehody v Spojeném Království jak se zdá obavy o bezpečnost posílila. Zatímco technologie používané těmito jadernými elektrárnami jsou různé, tak společný faktor jejich havárií je jeden - lidský činitel. Reason (1990) udává, že 92 % všech významnějších nehod v jaderném průmyslu mezi roky 1983 a 1984 byly způsobené lidským faktorem, ale pouze 8 % havárií bylo způsobeno obsluhou ve velínu.

A tak je potřeba do rámce inženýrské psychologie zahrnout všechny aspekty systémů člověk-stroj. Zohlednění lidského prvku začalo být bráno velice vážně po zveřejnění zprávy prezidentské komise o havárii v Three Mile Island (Kemeny, 1979), která tento vážný problém dostala do popředí zájmu. Shrnutí hlavních zjištění komise upozornilo na řadu "lidských, systémových a technických selhání". Šetření bylo uzavřeno s tím, že kritickým bodem je člověk. Ten člověk, který jaderný systém navrhuje, staví, ovládá a reguluje. Některé zprávy předpokládají, že 'operátorská chyba' je prvořadou příčinou nehod. Nicméně chyby v Three Mile Island obsahovaly následující:

  • Nedostatečný výcvik, který operátory pustil do provozu nepřipravené řešit vážné události.
  • Nevhodné a zmatené operační postupy, na základě kterých operátoři prováděli chybné zásahy.
  • Nedostatky v návrhu velínu - například zakrytí sdělovačů.
  • Vážné manažerské problémy v Nuclear Regulatory Commission.

    Žádný z nedostatků nevysvětluje hlavní příčiny nehody v pojmech 'chyby obsluhy', která je velmi blízká vysvětlení v pojmech systému člověk-stroj. Reason (1987) ve své analýze černobylské havárie předpokládá dva hlavní znepokojující faktory. První faktor se týká kognitivních nesnází při řízení složitých systémů - lidé mají problém zvážit všechny důsledky svého jednání na systém jako celek. Druhý faktor se týká syndromu, který se nazývá 'skupinové myšlení'. Malá, soudržná , privilegovaná skupina může být zcela neochvějně přesvědčena o správnosti svého, jinak nevhodného, počínání. Důvody k obezřetnosti k frázím o tom, jak 'u nás se tohle stát nemůže' jsou vždy na místě, neboť (ať reaktory i řídicí systémy jsou jakékoliv), tak jeden základní prvek mají všechny jaderné elektrárny na celém světě společný - lidskou obsluhu.

    Teorie: "požadavků a zdrojů" v inženýrské psychologii

    Řešení zmíněných problémů vzešlo z interakce lidí s technikou a má dvě hlavní podoby: buď redukovat požadavky, nebo zvětšit zdroje v situaci pracovního přetížení a nebo učinit opak v případě pracovního nevytížení. Dvojice pojmů ‚požadavek a zdroj' je v inženýrské psychologii dobře zavedena a týká se i úvah, které zohledňují možnosti a meze lidí v technologickém procesu. Wickens (1992) navrhuje teorii vícečetných zdrojů pozornosti a dává jí do souvislosti s požadavkem na různé druhy zpracování informací - řeč a text využívají verbální kód a jiný zdroj pozornosti vyžaduje zase kód, pomocí kterého se zpracovávají informace nesené tóny či obrazy - zde se používá prostorový kód . Wickens říká, že když zdroje pozornosti přiřazené procesu verbálního zpracování informací jsou již vyčerpané a přesto je potřeba pracovat dále, tak by mělo dojít alespoň k použití alternativních prostorově (neverbálně) kódovaných informací - například pomocí tónů a obrazů (ačkoliv tyto zdroje se vzájemně nevylučují).

    Koncept požadavků a zdrojů poskytuje konceptuální rámec pro inženýrskou psychologii . Pojmy požadavky a zdroje můžeme vidět v úlohách kde se vyskytuje zařízení a jeho uživatel. Například uživatelovi zdroje (například jeho znalosti a zkušenosti) a požadavky na něj (například uživatelovi cíle a standardy) interagují s požadavky úlohy, kterou má plnit (například cíle a standardy úlohy) a jejími zdroji (například manuál k ovládání a tréning). Tato interakce je zprostředkována pomocí požadavků (například složitost zařízení) a zdrojů (například přehlednost uživatelského rozhraní, která může snížit požadavky na uživatele) a zařízení, s kterým uživatel pracuje.

    To je známý pojem z diskusí o pracovním zatížení a naznačuje, že nerovnováha mezi zdroji a požadavky se může vyskytovat jak v podobě pracovního přetížení, tak i nevytížení - oba případy však mají špatný vliv na výkon . Na ukázku vztahu mezi požadavky a zdroji je možné si vypůjčit příběh z řecké mytologie - příběh o Prokrústovi (Oborne, 1982). Prokrústés byl důmyslný lupič, který okrádal pocestné o jejich zlato. Jeho lest byla velmi jednoduchá. Nabídl vyčerpanému poutníkovi tolik vína a jídla co jen chtěl a oni museli za jídlo a víno buď zaplatit, nebo přijmout Prokrústovu nabídku přespat v jeho posteli. Mnoho pocestných si vybralo přespání v Prokrústově loži, k čemuž Prokrústés přidal navíc jednu podmínku. Že poutníkovi musí jedna z jeho dvou postelí přesně padnout. Poutníci často přijali tuto podmínku bez ptaní a pili a jedli dokud nebyli sytí. Když si však chtěli jít lehnout do postele, tak jim Prokrústés ukázal dvě postele - jedna byla strašně veliká a druhá zase maličká. V tomto okamžiku Prokrústés poutníkovi pohrozil, že tedy jeho přizpůsobí posteli. buď tím, že mu uřízne nohy, aby se vešel do kratší postele, nebo že jej natáhne na skřipci tak, aby mu sedla postel delší. Mnoho pocestných si raději vybralo zaplatit horentní částku! Oborne (1982) poukazuje na to, že jako Prokrústés se často chovají návrháři, jejichž produkty natahují člověka za jeho fyzické či duševní možnosti a nebo jej naopak omezují. Oba případy vedou k neuspokojivým výsledkům jak pro jedince tak pro celý systém. Tak přestaňme platit za špatný design cenu, která obsahuje nepohodlí, chyby, neuspokojení a slabý výkon. Stává se totiž, že tato cena bývá vyplacena lidskými životy.

    Výhledy inženýrské psychologie

    Nabízejí se tři odlišné perspektivy inženýrské psychologie - inženýrská psychologie jako:

  • ergonomie
  • interakce člověk-stroj
  • kognitivní inženýrství

    Shackel (1996) začíná odlišením psychologie od ergonomie. Ergonomii pokládá za disciplínu, jejímž úkolem je přizpůsobit zařízení člověku. Argumentuje tím, že industrializace zhoršila mnoho problémů spojených s používáním různých technických zařízení. Zaprvé je zde problém s provozem průmyslových systémů. Zadruhé s přizpůsobením masově vyráběných zařízeních uživateli a jeho individuálním potřebám. Přizpůsobení všech zařízení individuálním potřebám každého uživatele může vypadat jako nesplnitelný cíl, ale když víme jaký je rozsah potřeb, tak můžeme navrhovat flexibilní zařízení tak, že ve většině případů vyhoví většině lidských potřeb.

    Například u relativně jednoduchého zařízení, jakým je třeba židle, můžeme nabídnout uživateli nastavení výšky židle a úhlu opěradla. Výzvou je uživatelům buď poskytnout stejný stupeň přizpůsobení jejich požadavkům a to u stále více komplexních systémů, jako je například uživatelské rozhraní počítače, nebo navrhnout jedno typické rozhraní, které budou moct používat všichni uživatelé.

    Shackel tvrdí, že ergonomie, podobně jako psychologie, trpí tím, že je jim dávána nálepka věd o selském rozumu. Zdá se, že návrháři až příliš často dávají přednost jejich vlastní intuici, před profesionální ergonomií. Současným trendem v testování návrhů je spíše neformální testování, v kterém intervenuje samotný návrhář, než seriózní statistická analýza reprezentativního vzorku koncových uživatelů navrženého zařízení či výrobku. Kdyby opravdu dobré návrhy vycházely ze zdravého rozumu, tak by jsme nebyli svědky katastrof způsobených špatným návrhem (srovnejte s Reason, 1990). Shackel říká, že systematický a vědecký přístup k analýze a návrhu zařízení je nezbytností. Navíc je očividné, že dobře navržená zařízení (jak uvádí Shackelův příklad) dokládají výhody tohoto přístupu, třebaže problémy s chodem zařízení jsou obyčejně ukazatelem špatné ergonomie systému. Shackel ukazuje roli ergonomie v různých pracovních oborech a tím dokládá vztah mezi inženýrskou psychologií a ergonomií (konkrétně týkající se jak interakce člověk-stroj, tak charakteristiky systému).

    Payne (1996) k tomu říká, že psychologie a technika musí mít společný vzájemně se podporující vztah, ale samozřejmě se mohou vyvíjet i odděleně. Payne tedy předestírá situaci vzájemné podpory, ale nikoliv vzájemné závislosti. Nicméně jedna bez druhé mají horší výsledky než by mohli mít společně. Payne pokládá otázku, jaké pokroky v psychologii vedou k pokroku v technice a naopak. Tvrdí, že jsme, více než kdy jindy, svědky toho, jak technické vhledy poskytují nové pohledy pro psychologii. Například masový rozvoj GUI (například používání systému obrazovkových oken, ikon, menu a polohovacích systémů souhrnně nazývané WIMP ) trochu vděčí psychologickým teoriím za vysvětlení, proč je GUI (tedy grafické uživatelské rozhraní) snazší na ovládání než znakové terminály (Norman & Draper, 1986). Payne říká, že psychologie je dobrá v tom, že poskytuje vysvětlení pro tento druh jevů, ale zatím nepřinesla žádnou revoluční změnu. Rozšíření grafického uživatelské rozhraní (WIMP/GUI) můžeme pokládat za svého druhu revoluci technickou, avšak nikoliv psychologickou - ta postupuje v malých evolučních krůčcích.

    Payne cituje dva příklady kdy se dá říct, že psychologie měla skromný úspěch: vývoj Superknihy a aplikaci GOMS modelu. V prvním případě jde o on-line verzi běžné knihy, která je automaticky elektronicky vygenerována s přídavnými nadstandardními funkcemi , jenž rozšiřují možnosti jejího použití. Tyto nové funkčnosti byly založeny na psychologických výzkumech jazyka a využity k návrhu systémů textového vyhledávání.

    V druhém případě byl GOMS model (založen na kognitivní teorii: Card, Moran & Newell, 1982) použit pro zvýšení výkonnosti nové pracovní stanice. Z teoretického konceptu vycházející hodnocení (tedy "specifikace lidských možností a mezí, z nichž je deduktivně odvozen návrh" Wickens, 1992) vedlo k tomu, že společnost nový návrh zamítla.

    Payne také poznamenává, že problematika zapojení kognitivně psychologických výzkumů do technických koncernů vedla k vzniku nové, ale související disciplíny: HCI (Human-Computer Interaction = interakce člověk-stroj), která je s průmyslem těsněji spjatá než kognitivní psychologie. Payne naznačuje, že HCI je více jednotná než kognitivní psychologie. HCI se velkou měrou zabývá celou úlohou, jako například ovládáním zařízení od videorekordéru po jadernou elektrárnu, kdežto kognitivní psychologie se zaměřuje na izolované procesy, kterými jsou například perceptuální kategorizace (zařazování vnímaných obsahů do příslušných pojmových množin), rozpoznání slov atd.

    Navíc Payne předpokládá, že psychologie může mít prospěch z technologického vývoje. Studium interakce člověka se stroji (což je doména Paynova HCI - rozhraní člověk stroj) poskytuje kognitivní psychologii jevy, které je potřeba vysvětlit. Proto byl v ranných aplikacích graficko uživatelského rozhraní GUI úspěch rozhraní špatně pochopen dokud nebyla aplikovaná kognitivní psychologie oslovena touto hádankou. Vývoj teorií v tomto odvětví může vést k prognóze nových technologií. Zatímco návrh, v kterém nebyly použity psychologické teorie je psychologií stejně nakonec pronásledován.

    Long & Dowell (1996) argumentují, že provozní problémy (jako například problémy spojené s zavedením počítačů v Londýnské zdravotní záchranné službě) vedou k přesunu zaměření ze samotné technologie na interakci člověka a technického zařízení. Podle Longa & Dowella je spojení psychologie s technikou více než sňatkem z rozumu a má potenciál stát se nezbytným prvkem v množství technologických postupů, které vyžadují, aby při nich interagoval člověk se strojem. Jak Shackel (v tomto čísle) navrhuje, tak potřeba pojmenovat problém nejen vede k vzniku této disciplíny, ale dále se podílí na jejím vývoji. Long & Dowell argumentují pro "na problémem orientovaný přístup" a navrhují, že cílem této disciplíny by mělo být, aby se systémy výpočetní techniky a její obsluhy staly výkonnějšími. Jako Payne, Long & Dowell argumentují, že vztah mezi kognitivní psychologií a informatikou je vzdálen přímočarosti a dokonce tvrdí, že aplikovaná kognitivní psychologie selhává ve snaze tyto dvě disciplíny propojit dohromady. Stejně tak Long & Dowell argumentují pro vymezení nové disciplíny - kognitivní inženýrství z výše zmíněných. To je analogie vydělení softwarového inženýrství ze spřátelených disciplín - počítačových věd a techniky.

    Long & Dowell dále podporují názor, že tento pohled ukazuje dva možné způsoby jak pojímat vztah mezi kognitivní psychologií a informačními technologiemi (IT). Jeden směr ukazuje na přímočaré spojení mezi kognitivní psychologií, aplikovanou kognitivní psychologií a informačními technologiemi (IT), zatímco druhý směr předpokládá paralelní existenci samostatné kognitivní a aplikované kognitivní psychologie na straně jedné a kognitivního inženýrství a informačních technologií na straně druhé (tj. podobné jako když Payne argumentuje ve prospěch HCI). Někteří odborníci jsou obezřetní ke spojení těchto dvou směrů. Avšak ukazují, že druhý směr má realističtější pohled, protože pokrok v kognitivní psychologii není možné přímo vyložit jako pokrok v informačních technologiích - a to ani v případě, že je toto spojení zprostředkováno aplikovanou kognitivní psychologií. Příčinu vidí v tom, že počáteční rozvoj kognitivní psychologie nebyl přímo směřován do aplikace v oblasti informačních technologií, kdežto kognitivní inženýrství je zaměřeno přímo do oblasti řešení návrhářských problémů v oblasti IT. Long & Dowell ukazují, že kognitivní inženýrství a softwarové inženýrství jsou v principu velmi podobné ve svých principech, postupech i přístupu, ale v jedné maličkosti se přeci jen liší: Kognitivní inženýrství totiž zdůrazňuje návrhářské zaměření na požadavky populace uživatelů. zatímco softwarové inženýrství se zaměřuje na návrh produktu v termínech jednotlivých funkcí počítačů.

    Jaká je budoucnost inženýrské psychologie?

    Představa budoucnosti inženýrské psychologie vychází z přístupu, který nazýváme "na problém orientovaný" a ze zájmu o výkon systémů člověk-stroj. Technologický pokrok byl pravděpodobně přinesen tématy z oblasti rozvoje dopravy, pracovní spolupráce, práce z domova, zdraví, znečištění a volnočasových aktivit.

    Současné výzkumné úsilí volá po více teoretickém propracování této disciplíny - v návrhové praxi a procesu a v hodnocení a porozumění způsobu, kterým zařízení podporují lidské myšlení. Existuje neoddělitelné spojení mezi inženýrskou psychologií a technickými vědami a je na inženýrských psycholozích přijmout to jako výzvu.

    Literatura

  • Blum, M. L. (1952) Readings in Experimental Industrial Psychology. Prentice-Hall: New York.
  • Card, S. K. Moran, T. P. & Newell, A. (1983) The Psychology of Human-Computer Interaction. Lawrence Erlbaum Associates: Hillsdale, New Jersey.
  • Grether, W. F. (1949) Instrument reading. 1. The design of long-scale indicators for speed and accuracy of quantitative readings. Journal of Applied Psychology, 33, 363-372.
  • Kemeny, J. (1979) The Need for Change: The legacy of TMI. Report of the President's Commission on the Accident at Three Mile Island. Pergamon: New York.
  • Long, J. & Dowell, J. (1996) Cognitive Engineering or 'getting users interacting with computers to perform effective work'. The Psychologist, in press. MacLeod, I. (1994) The Case for an SIG in Engineering Psychology. The Occupational Psychologist, 22, April 1995.
  • Norman, D. A. (1988) The Psychology of Everyday Things. Basic Books: New York.
  • Norman, D. A. & Draper, S. (1986) User Centred System Design. Lawrence Erlbaum Associates: Hillsdale, New Jersey.
  • Oborne, D. J. (1982) Ergonomics at Work. Wiley: Chichester.
  • Payne, S. (1996) Cognitive Psychology and Cognitive Technologies. The Psychologist, in press.
  • Poulton, E. C. (1966) Engineering psychology. Annual Review of Psychology, 17, 177-200.
  • Reason, J. T. (1987) The Chernobyl Errors. Bulletin of The British Psychological Society, 40, 201-206.
  • Reason, J. (1990) Human Error. Cambridge University Press: Cambridge.
  • Rolfe, J. M. (1969) Human factors and the display of height information. Applied Ergonomics, 1, 16-24.
  • Sanders, M. S. & McCormick, E. J. (1987) Human Factors in Engineering and Design. McGraw-Hill: New York.
  • Shackel, B. (1996) Ergonomics: scope contribution and future possibilities. The Psychologist, in press.
  • Stanton, N. A. (1996) Human Factors in Nuclear Safety. Taylor & Francis: London.
  • Wickens, C. D. (1992) Engineering Psychology and Human Performance.

    Poděkování

    Na závěr chci poděkovat profesoru Stantonovi a časopisu 'The Psychologist' za umožnění zveřejnit tento překlad článku.

    Professor Neville Stanton,
    BSc, MPhil, PhD, C.Psychol, FBPsS, FErgs
    Transport Research Group
    School of Civil Engineering & the Environment
    University of Southampton
    Highfield
    SOUTHAMPTON SO17 1BJ
    UK
    n.stanton@soton.ac.uk
    'The Psychologist'
    St Andrews House
    48 Princess Road East
    LEICESTER
    LE1 7DR
    UK
    http://www.thepsychologist.org.uk




  • (c) Ing. Mgr. Jakub Jura, Praha, 2010, Graphic design and Webmaster Jakub Jura
    Internetová podpora předmětu Inženýrská psychologie vyučovaném na FS ČVUT.