Opakovaně se setkávám s kolegy, kteří jsou nadšení z možnosti spolupracovat s průmyslovými podniky podle Hospodářské smlouvy (HS). Spolupráce je založena na využití přístrojů na vysoké škole nevyužitých na 100% dostupného času, jak to bývá často u zařízení pořízených na ukázky ve výuce. Tato spolupráce je velmi výhodná, protože čas řešitele i nákup přístroje je zvýhodněn financováním z jiných (dotačních) zdrojů. Cena je dobře konkurenceschopná a výdělek slušný. Takový kolega pak často zanedbává další aktivity, zvláště ne tak dobře hrazený výzkum a publikování v prestižních časopisech. Otázka, o kterou pak jde, je, zda se lze na vysoké škole živit jen z HS?

Odpověď je, že nikoliv. Bez výzkumu a publikací se kolega stane neakreditovatelný, tj. nemůže zajistit akreditaci žádného předmětu. To posléze znamená, že nemůže učit a nakonec bude muset být propuštěn, protože na jeho místo musí přijít někdo, kdo zajistí akreditaci. Ale tím také skončí výhodná spolupráce s průmyslovými podniky, protože v praxi nelze tak výhodně s finanční podporou pořídit zařízení jako na vysoké škole.

Celkově to znamená, že každý akademický pracovník musí udržovat koláč činností obsahujících výuku, základní výzkum, aplikovaný výzkum, spolupráci s průmyslovými podniky a další činnosti. Proporce v koláči mohou být různé, ale všechny jeho části musejí existovat.